První piercingy byly prováděny již v dětském věku.Piercing je činnost, při které je zaváděn předmět, většinou šperk z různých materiálů do tkání. Piercing má obecně dlouhou historii. Historie sahá již do věků před naším letopočtem. První zřejmější známky pocházejí z mladší doby kamenné. V Africe byly nalezeny přívěšky z želvích krunýřů, zubů divočáků, zvířecích kostí a z historických maleb vyplývá, že tehdejší lidé si zdobili těmito přívěšky například uši a nose. Také na nejstarším nalezeném mumifikovaném těle, které bylo objeveno v rakouských Alpách, je patrný piercing uší.
Piercing není žádná nová módní vlna, která by se zrodila s provokujícím hnutím punk anebo v posledních letech s módou obnažených pupíků. Tyto praktiky, známy již od počátku existence lidstva a mnohdy měly význam rituální a náboženský, byly prováděny zejména četnými primitivními komunitami a kmeny.
Stejně jako tetování má piercing tisíciletou tradici a byl rozšířen po celém světe u mnoha národů. Různé ozdobné kroužky, kolíčky a tyčinky z různých materiálů - jako je dřevo, kov a kosti - sloužily na jedné straně například jako symbol vstoupení jedince do věku dospělosti nebo poukazovaly na sociální postavení nositele. Mnohdy ale míval piercing také kultovní význam a obřady s ním spojené měly často nádech různých náboženských ceremoniálů.
Piercing nosu byl poprvé zaznamenán před cca 4.000 lety na Středním východě, kde velikost kroužku označovala bohatství rodiny. O tomto piercingu se také píše v bibli, kdy Izák, když našel manželku Rebeku, daroval jí zlatý kroužek, v hebrejštině nazývaný "Shanf". Piercing nosu byl také oblíben a praktikován u kočovných kmenů Berberů a Beja v Africe, u Beduínů v oblasti středního východu. V Indii se tento typ piercingu objevil v l6. století, kdy jej sem sebou přivedli Mogulovi lidé ze středního východu.